4bab_2014Název 4BAB (čtyř-bab) vymysleli muži – jak jinak, než v hospůdce na pivu. Kuriózní ovšem je, že to bylo po novoroční mši svaté, kterou v Dolních Bojanovicích tento dívčí vokální kvartet doprovázel svým zpěvem. Repertoár se skládal z vánočních písní a koled vlastních nebo převzatých aranží. Ohlasy byly neskutečné. 4BAB vystupuje nárazově s různým repertoárem. Zpívá lidové písně, folk, ale i gospelové písně. Dívčí kvartet vystoupí jako host na vánočních koncertech Štěpánských koledníků a Martin Novák Bandu. Členky kvarteta, Anežka Herková, Eva Herková, Jana Dvořáková a Petra Šupová, se vám teď představí ve čtyř-rozhovoru.

1. ODKUD JSI A KDE PRACUJEŠ/STUDUJEŠ?
ANEŽKA: Jsem z Dolních Bojanovic a pracuji jako učitelka v mateřské škole v Dubňanech.
EVA: Také pocházím z Dolních Bojanovic, ale momentálně bydlím v Mutěnicích. Jsem na mateřské dovolené.
JANA: Jsem z Dolních Bojanovic. Přes týden bydlím v Brně, kde sedmým rokem studuji. Minulý rok jsem po šesti letech ukončila studium na konzervatoři a nyní jsem studentkou prvního ročníku na Janáčkově akademii múzických umění, obor klasický zpěv.
PETRA: Jsem z Dolní Bojanovic. Momentálně žiji v Praze, kde pracuji jako učitelka v mateřské škole.

2. ODKDY ZPÍVÁŠ? KDO TĚ PŘIVEDL K MUZICE?
ANEŽKA: Zpívám odmalička. Když mi byly tři roky, nazpívala jsem koledu na vánoční kazetu Kytaráků. V pěti letech jsem dostala pod stromeček zobcovou flétnu, na kterou jsem se s pomocí taťky velmi rychle naučila hrát. Poté mě přihlásili do Základní umělecké školy v Dolních Bojanovicích na housle. Na většinu ostatních nástrojů mě naučil hrát taťka nebo já sama. Zpěv a muzika moji rodinu provázejí po celý život.
EVA: Zpívám odmala, mamka si na to dobře pamatuje. Vždycky říká, že jsem měla „hubu jak kropenku“, a to ještě v peřině. Jsme hudebně založená rodina, takže vedení bylo od mamky i od taťky. Anežka byla lepší učeň, tak i hraje na ,,pár” nástrojů, ale na vyjmenování tu není prostor. Já jen zpívám.
JANA: Hudba se v naší rodině přenáší z generace na generaci a já jsem jedním z pokračovatelů. Mým nástrojem jsou hlasivky. Zpívám odmalička, protože rodinné zázemí je plné hudebníků a lásky k hudbě, ale až v jedenácti letech jsem začala pravidelně navštěvovat sólový zpěv na naší Základní umělecké škole v Dolních Bojanovicích.
PETRA: Zpívám asi odjakživa. Jaksi jsem v tom vyrůstala.

3. ZPÍVÁŠ I V NĚJAKÝCH JINÝCH KAPELÁCH, NEBO JEN TAK SE 4BABEM?
ANEŽKA: Zpívám a hraju v hudební zábavové kapele Žízeň a Hlad – před pár dny nám vyšel videoklip, který si můžete přehrát na You Tube nebo na Facebooku. Dále působím ve folkové skupině Želví nervy. Příležitostně zpívám s dechovou hudbou nebo hraju s cimbálovou muzikou, se scholou a během roku se ještě něco různě najde. No a letos poprvé se Štěpánskými koledníky, za což velice děkuju, protože miluju Martinovy nápady a aranže a moc se na koncerty těším.
EVA: Ano, zpívám s dechovkou, ve schole, na svatbách a tak různě – co se kde naskytne.
JANA: Zpívám hlavně ve škole, kde se stále mám co nového učit. Jinak tak jako Evka, Peťka a Anežka jsem členkou bojanovické scholy. Někdy zpívám se Svatováclavským sborem a orchestrem, který je taky z Dolních Bojanovic.
PETRA: Zpívám ve 4babu a občas s nějakou dechovkou.

4. JAK SE VLASTNĚ 4BAB DAL DOHROMADY?
ANEŽKA: Tenhle nápad vznikl nejprve v mé hlavě. Byla to noc, kdy jsem vstávala v pět ráno na brigádu, ale usnula jsem teprve o půl páté právě kvůli tomu, že jsem měla v hlavě moc myšlenek a nemohla jsem spát. Byl to hrozný pracovní den. U nás o vánočních svátcích každý den při mši hraje nějaká muzika – Svatováclavský sbor a orchestr, Musica Magnifica, dětský sbor při ZUŠ, schola, Štěpánští koledníci, ale na Nový rok, když jdou děvčata v kroji a je za ně sloužená mše, nehraje nikdo. Dříve hrávala schola, ale ono je to náročné, po tom Silvestru. Tak jsem si říkala, že by se mi tři holky s pořádným hlasem a podobným muzikantským cítěním, jaké mám já, mohlo podařit dát dohromady. Postupně jsem je oslovila, objasnila moje myšlenky, a ony hned bez rozmýšlení kývly, a dokonce, jestli si dobře vzpomínám, řekly, že je napadla podobná věc. Tak jsem zaranžovala pár vánočních písniček a zkusily jsme to. My jsme dlouholeté kamarádky a zpíváme si spolu kdekoliv, hlavně pod „búdama“.
EVA: Známe se odmalička, všechny jsme vyrůstaly takovým folklorním směrem a nejedna „búdová“, zpívací akce nás sblížila pěvecky i kamarádsky. Rozumíme si tedy hudebně i lidsky. Jednou mě napadlo založit 4BAB… ehm, dobře, byla to Anežčina myšlenka a nápad, ale myslím, že to cítila každá z nás, že by se dalo něco dělat společně.
JANA: Myslím, že jsme se daly dohromady někdy na konci roku 2010 za účelem zkusit zpívání „a capella“ ve čtyřech. Tento nápad byl Anežčin a všechny jsme se toho hned strašně chytly.
PETRA: No, všechny tři holky za mnou vlastně přišly s hotovou věcí – že chtějí zkusit něco, co ještě v Bojanovicích není, a byly tak hodné a oslovily mě, aby vznikla naše „čtverka“.

5. KDY JSTE MĚLY PRVNÍ VYSTOUPENÍ?
ANEŽKA: Asi si nevzpomenu přesně na rok. Ale vím, že byl Nový Emotikona smile Nebylo to klasické vystoupení, šlo o doprovod při novoroční mši, kterou jsme chtěly obohatit.
EVA: Myslím, že to bylo v kostele, určitě o vánočních svátcích, možná to bylo dokonce na Nový rok při mši, moc se nepamatuju, tak doufám, že nejsem jediná.
JANA: Náš první výstup byl 1. 1. 2011 na novoroční desáté mši v bojanovickém kostele sv. Václava. Neměly jsme žádný název, chtěly jsme si jen zkusit zazpívat. Po této mši jsme s holkama šly do hospody na „vítězného panáka“ za to, že jsme to všechno zvládly. No a tam chlapi vymysleli náš název, který se uchytil: 4BAB Emotikona smile
PETRA: Už si to nepamatuji… určitě to byly Vánoce…

6. MÁTE NĚJAKÉ VELKOLEPÉ PLÁNY DO BUDOUCNA? CO TŘEBA CELOSTÁTNÍ TALENTOVÁ SOUTĚŽ?
ANEŽKA: Nějaké plány jsou, některé vzniknou v průběhu roku. Moje tajné přání je, aby nám Martin Novák dělal aranže a taky nás vedl. Marti? Emotikona smile
EVA: Velké plány máme, teď nedávno jsme rozjely spolupráci se Štěpánskými koledníky a jsme za to moc vděčné, protože to opravdu pro nás bude velkolepé. Jinak si stále budujeme repertoár. Více z našich plánů zatím nebudu prozrazovat.
JANA: Určitě už to každou z nás někdy napadlo, ale myslím, že to byl jen nápad a tam to skončilo. Plány do budoucna máme takové, že bychom chtěly rozšířit škálu našeho repertoáru, zlepšovat se, abychom dělaly pořádně to, co dělat chceme – zpívat a mít z toho radost.
PETRA: No, vymyslet by se dalo cokoliv… Naším největším problémem teď ale je, že se málo scházíme, jsme každá „na jiném konci“ a je to hrozně složité domluvit se na zkoušky. Strašlivě moc mě to mrzí, ale myslím, že to i za těchto těžkých podmínek funguje a jsem za to moc ráda.

7. CO OD VÁS USLYŠÍME NA VÁNOČNÍCH KONCERTECH?
ANEŽKA: Světové vánoční písně, zpívané převážně a capella.
EVA: Uslyšíte jak české, tak i anglické koledy v neobyčejném zpracování. Doufáme, že se to posluchačům bude líbit.
JANA: Na koncertech uslyšíte pár koled v našem podání, kde velkou většinu z nich originálně zaranžovala Anežka. Koledy jsou to, kvůli čemu jsme se vlastně daly dohromady.
PETRA: Čtyři nádherné koledy, které ve většině případů upravila Anežka – jejich názvy určitě už víš. Já totiž ne. Vždycky v tom mám guláš, co se vlastně zpívá, vše se mi ujasní, až těsně přes vystoupením, až jde do tuhého…

8. KDE JEŠTĚ BUDETE ÚČINKOVAT O VÁNOCÍCH KROMĚ 4BABU?
ANEŽKA: Kromě koncertů se Štěpánskými koledníky, o kterých se čtenáři mohou dočíst na facebookové stránce, hrajeme ještě na soukromé akci s kapelou Žízeň a Hlad. Některý den bude patřit v kostele určitě schole, no a doufám, že budeme chodit každý den koledovat po dědině pro radost.
EVA: Žádné vystoupení během Vánoc kromě 4BABu v plánu nemám.
JANA: O Vánocích budu zpívat jen se 4BABem a Štěpánskými koledníky a bude to super!
PETRA: Účinkuji pouze se 4BABem a Štěpánskými koledníky. A moc se na to těším!

9. CO PRO TEBE ZNAMENAJÍ VÁNOCE?
ANEŽKA: Je to těžké vyjádřit pomocí slov, protože z většiny je to emoční záležitost, ale pramení z podstaty, a tou je narození Ježíše Krista. Bez něho by nebyla ta úžasná půlnoční a každoroční „Hej Mistře“, koledování po kamarádech, stařečcích a další rodině, společná setkávání právě v atmosféře Vánoc, kdy si každý udělá čas a přijede i z dalekého města do své rodné dědiny potěšit se se svými příbuznými a přáteli, vyslechnout nebo povyprávět různé historky, popít svařák, „okoštovat“ perníčky, zazpívat koledy…
EVA: Už teď ve mně ta otázka vyvolává cosi radostného. Miluju Vánoce a všechno to kouzlo a tajemno kolem nich! Výzdoba – doma, venku, v kostele, vůně jehličí, skořice, svařáku, perníčků, pak pohádky, štědrovečerní večeře, v neposlední řadě samozřejmě půlnoční mše svatá s orchestrem. Koledy a celková atmosféra o vánocích je úžasná. Člověk má kolem sebe rodinu i přátele.
JANA: Vánoce jsou oslavou narozeného Krista, což je ta úplně nejdůležitější oslava. Pro mě osobně znamenají Vánoce štěstí. Rodinné štěstí, smích, dobrou náladu. Už od září se strašně těším na to, až budou koncerty Štěpánských koledníků, kde budeme moci také vystoupit s naším 4BABem, až budeme s ostatními chodit koledovat a užívat si ty nejkrásnější chvíle v celém roce.
PETRA: Chvíle klidu, pohody, kdy cítím, že se všichni mají rádi.

10. CO BYS POPŘÁLA ČTENÁŘŮM TOHOTO ROZHOVORU DO NOVÉHO ROKU?
ANEŽKA: Možná má Janek Ledecký pravdu, když v jedné své vánoční písni zpívá: „…lidé to lepší potají v sobě i v druhých hledají…“, tak přeji všem lidem, aby na sebe byli milí a ještě milejší, rozdávali lásku a pokoj a snažili se o to po celý rok.
EVA: Nejprve bych chtěla všem čtenářům popřát k vánočním svátkům, aby proběhly hlavně v poklidu, aby v sobě každý cítil jejich ducha, zapomněl na všechen stres z úklidu, zdobení stromečku, vaření, zlobivých dětí… a jen si vychutnával krásnou, kouzelnou dobu vánoční plnou překvapení, radosti, úsměvu, šťastných lidí a hlavně milující rodiny, a načerpal tak energii do blížícího se nového roku. Přeji vám všem, ať je úspěšný a plodný pro každého z vás. Požehnané Vánoce a celý nový rok!
JANA: Popřála bych jim, aby vykročili do Nového roku s kuráží a odhodlaností dokázat udělat další krok vpřed, aby si vážili sami sebe a lidí, na kterých jim záleží.
PETRA: Všem přeji hodně zdraví, štěstí… a moc bych si přála, abychom k sobě byli více ohleduplní, protože v dnešním chaotickém světě, ve kterém chybí láska a úcta k druhému, je toho rozhodně zapotřebí.

Za rozhovor děkuje a
radostné, požehnané a muzikou naplněné Vánoce přeje Helena Hájková

Rozhovor se členkami skupiny 4BAB